Obec Újezd

Současnost

Cílem činnosti sboru dobrovolných hasičů je spolupůsobit při vytváření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů a majetku před požáry a při poskytování pomoci při živelných pohromách a jiných událostech, při nichž je v nebezpečí život, zdraví nebo majetek. SDH Újezd je součástí integrovaného záchranného systému České republiky. Sbor se také podílí na pořádání sportovních a společenských akcích obce a provádí požární dozor při těchto akcích. Provádí brigádní činnost ve prospěch obce, například odkalování vodovodního řadu, likvidaci černých skládek a podobně. 

V součastnosti má sbor 45 registrovaných členů. Někteří členové sboru jsou zároveň členy zásahové jednotky obce.

Výbor SDH pracuje ve složení:

Starosta - Jaroslav Vokáč
Velitel - Václav Mlejnský
Zástupce velitele - Petr Kyncl
Jednatel - Martin Šimek
Strojník - Radek Kyncl
Hospodář - Petr Leksa
Dětský instruktor - David Petrikovič
Kontrolní a revizní rada - Michal Kácha, Jan Dlouhý

 Aktuální informace o činnosti sboru najdete na http://www.sdhujezd.hy.cz/index.html . Kontaktovat sbor můžete na adrese ujezdsdh@email.cz .

Foto- okrsková soutěž v Cerhovicích, 2009

 Sbor disponuje těmito prostředky :     Zásahové vozidlo - Ford Transit
                                                       Hasičská cisterna - RTHP CAS24 Trambus
                                                       Požární stroj - PS 12
                                                       Požární stroj - PS 8

 Historie

Na podzim roku 1896 z podnětu učitele Františka Sommera  sešlo se 15 vážených občanů, aby ustavili přípravný výbor  k založení hasičského sboru. Na tomto jednání byla vypracována  žádost k c. k. místodržitelství o povolení zmíněného sboru. Žádost  byla vzata v úvahu a výsledkem bylo písemné povolení k ustavení  sboru. A tak dne 30.listopadu 1896 bylo založení hasičského sboru  v naší obci Oujezd povoleno. Před konáním ustavující schůze byly přípravným výborem  konány předběžné schůze, které měly ten účel , seznámit občany se  zněním stanov, a že hasičský sbor je od tehdejší politické moci  povolen. Dne 31.1.1897 se konala ustavující schůze, na níž bylo  oficiálně vyhlášeno založení hasičského sboru. Byla to na tuto  dobu veliká událost. Předsedou výboru hasičského sboru byl zvolen:

 Josef Hlavatý, tč. starosta obc,e

 velitelem Jan Procházka, čp.26,

 zástupcem velitele Matěj Mužík.

Do výboru byli dále zvoleni: František Hatina - rolník,  František Matějka - kovář, František Sommer - učitel, Antonín Sutr  - domkář, Benedikt Štefan - rolník, Antonín Valdhans - slévač.

 Jednotlivé funkce byly vymezeny takto:

 František Sommer - jednatel

 Benedikt Štefan - pokladník

 František Matějka - dozorce nářadí

Přihlásilo se 38 činných a 60 přispívajících členů  z tehdejších 96 popisných čísel. Členský příspěvek byl stanoven na 1 zlatý 20 krejcarů ročně. První  akcí sboru bylo pořádání taneční zábavy, tzv. věneček, dne  10.dubna 1897. Dne 9.května 1897 přistoupil za čestného člena sboru také  hrabě z Hanau a předal pokladníku příspěvek 25 zlatých. Z příspěvků a vstupného z tanečních zábav byly zakoupeny  první stejnokroje a nejnutnější hasičská výzbroj. Z dalších  tanečních zábav byla pořízena další výzbroj a výstroj. K tomu také  přispívalo pořádání různých cvičení. A tak roku 1899 došla do  Oujezda čtyřkolová stříkačka v hodnotě 846 zlatých. Byla  provizorně umístěna ve stodole kováře Františka Matějky. Dne 9.července 1899 konal hasičský sbor první veřejné  vystoupení, které řídil učitel Sommer. Cvičení bylo spojeno  s otevřením a vysvěcením kaple, kterou dal postavit Jiří Štefan,  rodák ze statku čp.6. U příležitosti těchto pro Oujezd významných akcí byla  zhotovena pamětní medaile, na níž bylo vyryto "Upomínka na  slavnost svěcení kaple" a na druhé straně "Upomínka na slavnost  veřejného cvičení hasičského sboru". Nutno uvést, že na tehdejší dobu to byla neobyčejně velká  slavnost. Něco podobného obec nezažila. Na zvýšení efektu slavnosti odpálil Martin Bělohlávek z Kařeza několik hmoždířů. Aby  výbuch byl větší, ucpal hmoždíře travou. Ovšem tlak plynů byl  větší, než mohl hmoždíř snést. Odlétla střepina a zasáhla  Bělohlávka tak nešťastně, že si dlouho poležel v nemocnici. Dlouho  na tuto příhodu nezapomněl. 

Na schůzi hasičského sboru konané dne 9.1. 1900 bylo  předsedou oznámeno, že obec Oujezd věnovala sboru hasicí stroj  v ceně 846zl. Následující léta je činnost hasičského sboru poměrně pestrá.  Členové se zúčastňují hašení požárů, veřejných cvičení a též  pohřbů zemřelých členů. Byly pořádány taneční zábavy. Dne 23. července 1900 bylo na slavnostní schůzi, když  odstupoval z funkce předsedy, vzpomenuto velkých zásluh Josefa  Hlavatého, když odstupoval z funkce předsedy, zvláště při  zakládání a dosavadním vedení sboru. S příchodem a odchodem  funkcionářů činnost sboru stoupala, anebo upadala do průměrnosti. 

Obrat nastal v roce 1906, kdy do sboru přišli mladí lidé. Za  členy byli přijati: Josef Mužík - rolník, čp.7, Josef Kincl  - tesař, Josef Altman - rolník čp.29. Tím se činnost sboru velmi  oživila. Učitel Sommer, zakládající člen hasičského sboru, byl  přemístěn do Stašova. A tak za zásluhy byl tento činovník jmenován  čestným členem sboru. Poděkování a ocenění zásluh bylo provedeno  na schůzi dne 13. března 1907. Jako jednatel byl do výboru sboru zvolen Josef Altman. Roku 1909 byla postavena zbrojnice a dne 8.srpna tohoto roku  byl hasicí stroj pro koňský potah převezen od kováře Matějky do  nové zbrojnice. 

Dne 24.dubna 1911 vypukl ve vsi veliký požár, který  zachvátil tři obytná stavení a 4 stodoly. Likvidace požáru se  zúčastnilo 11 okolních sborů - Cerhovice, Drozdov, Hořovice,  Hvozdec, Komárov, has. sbor fy C.T. Petzold Komárov, Kotopeky,  Tlustice, Třenice, Osek a Záluží. Požár vznikl ve 14.50 hod. u občana Mužíka, byl přenesen  větrem na stodolu občana Šlosara a pak na obytné stavení Fr.  Štochla a Fr. Černého. Další budovy byly od šíření ohně uchráněny. 

V roce 1913 zemřel jeden ze zakladatelů sboru Josef Hlavatý  a celý sbor jej doprovodil na smuteční cestě na hřbitov do  Cerhovic. Vypuknutím války roku 1914 byla činnost sboru přerušena.  Mnozí členové sboru byli povoláni na frontu a již se nevrátili.  Někteří zemřeli vlivem útrap z vojenských tažení. Byli to tito  členové: Alois Brotánek, Josef Sutr, Jan Hasman, Jan Procházka,  Karel Bárta, Antonín Bělohlávek, František Brotánek, Jan Cintl,  Josef Kučera, František Toman a Rudolf Tůma. Po čas války zůstali v obci jen tři členové sboru a to  Antonín Valdhanz, Puchmertl, Vojtěch Hasman. Ti však pracovali  v továrně a byli pod vojenským dohledem. Po 5 letém odmlčení v létech 1914 až 1919 byla teprve 7.  května 1919 svolána schůze dřívějších členů. Na tuto schůzi se  dostavilo pouze 12 členů. Schůzi vedl dosavadní předseda Josef  Křivánek. Teprve později byla svolána výroční schůze, na níž byli  zvoleni funkcionáři sboru. 

V roce 1919 bylo oslaveno 25. výročí založení sboru. Při  této příležitosti byly Antonínu Valdhanzovi předány stříbrné  hodinky jako vyjádření úcty za jeho dosavadní činnost ve sboru.  U příležitosti tohoto výročí byla večer v hostinci konána taneční  zábava. Výtěžek z této zábavy byl věnován na postavení pomníku  padlých. Na návrh Josefa Kincla byla dne 27. května 1925 založena  tzv. pohřební pokladna. Téhož roku zemřel zakládající člen Antonín  Valdhanz a Jan Puchmeltr. V roce 1928 uskutečnil sbor veřejné cvičení na zahradě u  Mužíků, které mělo velký ohlas. V tomto roce zemřel Josef  Křivánek, bývalý předseda, a bývalý velitel Matěj Mužík. Dne 8.  září uspořádal sbor velké veřejné cvičení spojené s koncertem na  zahradě u Zamboryů. Do pokladny sboru bylo získáno 1413,35 K. Sbor  pořádal roku 1930 staročeské máje, takže do pokladny přibylo  1200,- K. Obnos byl uložen do kampeličky. Za pomoc při hašení  požáru zaslalo jisté ředitelství požárnímu sboru 500,- K. Částky  uložené v kampeličce byly určeny na zakoupení motorové stříkačky.  Pohotovost sboru byla vyzkoušena na likvidaci požáru domu Václava  Hnízdila a 28.10 1933 rod. domu Kešnerových pod dráhou. 

Roku 1937 oslavil sbor 40 let svého trvání. Po tomto jubileu  bylo v pamětním projevu předsedy vzpomenuto, že sbor vykonal mnoho  užitečného. Byl to také rok nejplodnější činnosti. Bylo  konstatováno, že sbor se aktivně zúčastnil likvidace požárů v naší  obci v 18 případech a ve 34 případech v okolních obcích. V tomto  roce měl 21 činných členů a 85 přispívajících. V letech 1938-9 byl předsedou sboru Richard Hlavatý. Nadešla  nutnost zakoupit novou motorovou stříkačku. Teprve 13. července  1940 byla stříkačka zakoupena za Kč 33.160,-. Členům činným ve  sboru byly zakoupeny obleky za 702 Kč. Uhrazení stříkačky bylo  provedeno z vlastních prostředků od členstva a výpůjčkou u místní  kampeličky. U příležitosti této významné akce byla na zahradě  u Zamboryů, čp.8, uspořádána slavnost, spojená s různými  atrakcemi. Stalo se tak 8. září 1940. V roce 1942 se řádná výroční schůze nekonala, neboť byla  činnost ministerstvem vnitra pozastavena na základě výnosu  031-46-6 ze dne 6.12. 1941. Tehdejší kmenový stav členstva byl: 24  činných členů a 132 přispívajících členů. A tak činnost sboru se omezila pouze na postavení leziště u  zbrojnice.

Přípisem ministerstva vnitra ze dne 18. června 1942  bylo nařízeno, že hasičské sbory budou rozpuštěny. Veškerý majetek  sboru připadne obci. A to se také 29.9 1942 stalo. Výroční schůze konaná dne 14.3 1943 byla ve válečných letech  poslední. Nacistům vadily i hasičské sbory, neboť i v tom  spatřovali akt, který by mohl škodit Velkoněmecké říši. Sbor se  omezil jen na nejnutnější činnost. Tento stav trval až do roku 1945. 

V roce 1946 byla činnost sboru obnovena tím, že byla dne  10.2. 1946 konána výroční členská schůze. Předsedou se stal Alois  Procházka, čp.56, velitelem Fr. Perman, náměstkem velitele Jan  Procházka, čp.123, sdělovatelem Josef Mužík, čp.7. Pokladníkem  Václav Kyncl, čp.31, správcem nářadí Ludvík Hlavatý, zbrojmistrem  Jan Kešner, čp.121. Za členy výboru byli zvoleni: František Altman  a Václav Vokurka, Karel Palek. Zdravotníkem byl Karel Pužman,  vedoucím mladých hasičů Josef Kyncl. Sbor aktivně působil při likvidaci požáru u Příhodů,  v Cerhovicích u Chvojků, u Matoušků a v dětském domově. 

U příležitosti 50. výročí byl na výroční schůzi zvolen  předsedou Alois Procházka. V té době měl sbor 22 činných členů a  128 přispívajících. Roku 1952 byl sbor přejmenován na příkaz shora na Sbor  požární ochrany podle nařízení 62/50. Nesměly být nošeny odznaky  požární ochrany ke stejnokroji ani na občanských oblecích. Toto  omezení vyvolalo u členstva nechuť k další práci, neboť  příslušnost k požární ochraně byla pokládána za stavovskou čest  a byla u členů hluboce zakořeněna. Takové nařízení muselo do  hloubi duše urážet a ponižovat. 

Když Svaz požární ochrany oslavil 60 let svého trvání, dožil  se 85 let Vojtěch Hatina. Protože se již nemohl zúčastnit osobně  těchto oslav, dostavila se k němu delegace, složená z členů Aloise  Procházky a Josefa Kyncla, a předala mu zdravici a osobní dar. U příležitosti oslav 70.výročí trvání sboru nebyl naživu ani  jeden zakládající člen.

Za tato léta se v činnosti sboru  vystřídalo mnoho funkcionářů, kteří odvedli poctivý kus práce  a zapsali se do dějin hasičského sboru. Život plynul a zdá se,  jako by všechno minulé byl jen sen. Těmito řádky nutno připomenout  mladší generaci, že hasičský sbor má velkou tradici a hluboké  kořeny v lidském povědomí. Začátky byly těžké a pro ochranu  majetku občanů bylo nutné mnoho vykonat. Jde jen a jen o to, aby  si každý uvědomil, jak důležitá je to složka v životě člověka. Za 70 let činnosti se sbor zúčastnil 497 cvičení, 27 jich  bylo v Újezdě, 8 cvičení bylo zaměřeno k dálkovému propojení  s několika sbory. Bylo postaveno 750 hlídek protipožárních  zaměření, z toho jich bylo 14 v obci. Je zajímavé uvést, že ve funkci předsedy sboru se za ta léta  vystřídali tito členové: Josef Hlavatý, Benedikt Štefan, Josef  Křivánek, Josef Mužík, Vojtěch Hasman, Richard Hlavatý, Alois  Procházka, Václav Vokurka, Jan Mužík, Karel Pužman, Jan Kešner,  František Hochman. Ve funkci velitele: Jan Procházka, Matěj Mužík,  Jan Matějka, Josef Altman, Ferdinand Ptáček, Josef Kyncl, Richard  Hlavatý, Jan Mužík, František Perman, Josef Stojec, Václav Kučera. 

Je nutno uvést, že zásluhou předsedy MNV Jindřicha Švába  byla vybudována nová požární zbrojnice. Sbor také zásluhou člena  MNV B. Ungra získal vůz T 805. A to byl impuls k zintenzivnění  práce sboru. V době založení sboru, kdy bylo v obci  96 obytných budov a 35 domů s doškovými střechami, bylo ve sboru  98 členů. V tomto poválečném údobí se hlavní činnost sboru zaměřovala  na prevenci. Požárnické hlídky obcházely každoročně všechny rod. domky a upozorňovaly majitele na jednotlivé závady a žádají jejich  odstranění do určitého termínu. Tím se předcházelo vzniku požáru,  a byly tak chráněny velké hodnoty společnosti. A nyní je nutné uvést do této knihy paměti a událostí u  příležitosti 90. výročí trvání hasičského sboru také jméno jednoho  z nejzasloužilejších členů v Újezdě, který dlouhá léta zastával  funkci velitele, a to Václava Kučery. Zapsal se do povědomí lidí jako stálice činnosti hasičského  sboru. Zasloužil se o to, že práce zmíněné organizace má ve vsi  dobré jméno a že je mezi občanstvem velice oceňována. Se jménem  hasičského sboru se pojí jména, jako Josef Palek st. i ml., Kácha,  Josef Kotnauer, Vlastimil Kotnauer, Jaroslav Horyna, Jan Mužík,  Kyncl, Ludvík Hlavatý a další. Čtenář těchto řádků si jistě uvědomí, že požární ochrana  v obci vykonala mnoho záslužné práce v boji proti "zlému pánu",  ale zároveň dobrému sluhovi. A toto poznání nechť provází místní občany i v dalších generacích.